Testování kyseliny pro zuby
Praskliny na zubech nejsou jen estetický problém. Můžou vést k bolesti, infekcím, až k ztrátě zubu - a často je způsobují věci, které děláte každý den bez přemýšlení. Nejde jen o to, že někdo žvýká led nebo otevírá láhve zuby. Skutečné hrozby jsou skryté v běžných návycích, které si většina lidí ani neuvědomuje.
Co opravdu poškozuje zuby dřív, než si toho všimnete?
Největší škodce není cukr - alespoň ne přímo. Cukr je jen poháček, který zprostředkovává útok bakterií. Skutečným vrahem jsou kyselé potraviny a nápoje. Každý džus, kofeina, sportovní nápoj nebo limonáda má pH pod 5,5. Při tomto hodnotě začíná zubní sklovinou ztrácet minerály. A pokud piješ nápoj celý den, zuby nemají čas se zotavit. Studie z Journal of Dentistry ukázaly, že lidé, kteří pijí kyselé nápoje více než třikrát denně, mají třikrát vyšší riziko vzniku prasklin a erodovaných zubů.
Necháváš si nápoj v ústech, abys ho „ochutnal“? To je jako kdyby jsi každých pět minut nanesl na zuby kyselinu citronovou. Zuby se nevracejí zpět - jakmile sklovině něco ubere, už to nezískáš zpět.
Žvýkání ledu a tvrdých potravin - nevinný návyk, velká škoda
Žvýkání ledu je jedna z nejčastějších příčin mikroprasklin. Zubaři to vidí každý den. Led je tvrdší než zubní sklovině. Když ho žvýkáš, vytváříš v ní mikrotrhliny, které se s časem rozšiřují. Nejde jen o led - stejně škodí i oříšky, tvrdé bonbony, kosti z kuřete nebo dokonce kousání tužek a nehtů.
Praskliny z žvýkání nejsou vždy vidět. Často se objevují u zubů v zadní části úst, kde je nevidíš a nečuješ bolest. Až přijdeš k zubaři s bolestí, je často pozdě - prasklina se rozšířila až k zubnímu nervu. V takovém případě už nepomůže jen výplň. Potřebuješ korunku, nebo horší případ - kořenové ošetření.
Bruxismus - zubní škrábání během spánku
Nejnebezpečnější škodce zubů není ani kyselina, ani led. Je to bruxismus - nevědomé škrábání nebo zatínání zubů během spánku. Tři z deseti dospělých to dělá, a většina to ani neví. Při bruxismu se na zuby aplikuje tlak až 10x vyšší než při normálním žvýkání. To způsobuje nejen praskliny, ale i opotřebení zubů, bolest čelisti a hlavu po probuzení.
Někteří lidé přijdou k zubaři s tím, že „má bledé zuby“. Zubař jim ukáže, že sklovině je ztenčená až na polovinu. Zuby už nejsou bílé - jsou žluté, protože se pod nimi projevuje dentin. A když se prasklina rozšíří, může vést k zlomení zubu. Nejlepší řešení je noční ochranná dlaždička, kterou ti zubař vyrobí podle tvého ústního tisku. Ta nezastaví škrábání, ale zabrání škodě.
Zubní kámen - neviditelný nepřítel
Plak se ztvrzuje do zubního kamene - a to se stává u většiny lidí, kteří nechávají zubní kartáček jen na povrchu. Zubní kámen není jen nehezký. Je to plný mikrobiologický biofilm, který drží kyseliny přímo na povrchu zubu. Když máš kámen pod dásněmi, zubní sklovině se začíná odlepovat - vznikají praskliny, které jsou pak náchylné k infekcím.
Neexistuje domácí způsob, jak kámen odstranit. Můžeš si čistit, jak chceš - kámen se neodstraní kartáčkem. Jediné řešení je profesionální čištění u zubaře. Doporučuji ho každých 6-12 měsíců. Pokud máš kámen, nečekáš na bolest. Čistíš ho hned - jinak se praskliny rozšíří pod dásně a zub můžeš ztratit.
Co děláš, aniž bys to věděl - skryté hrozby
Nejvíc škodí to, co nevidíš. Například:
- Chodíš na sport s kyselými nápoji - nebo si je piješ po tréninku, abys „nahradil elektrolyty“. Sportovní nápoje jsou často kyselější než limonáda.
- Piješ vodu z kohoutku v oblastech s nízkým obsahem fluoru - v některých částech Česka je ve vodě příliš málo fluoru, který chrání sklovinu. V takových případech pomáhá fluoridové zubní pasty a profylaktické nátěry u zubaře.
- Používáš zubní nit s příliš silným tlakem - když ji „vysouváš“ místo aby se jen jemně vložila mezi zuby, můžeš poškodit dásně a vytvořit mezeru, kde se hromadí plak.
- Používáš bělící pasty denně - některé obsahují abrazivní částice, které postupně odbíjejí sklovinu. Pokud máš citlivé zuby, stačí jednou týdně.
Jak poznat, že máš prasklinu?
Praskliny nejsou vždy vidět. Ale můžeš je cítit:
- Bolest při žvýkání - zvláště když přijdeš na něco teplého nebo studeného
- Bolest, která přijde a odejde - neustále, ale jen někdy
- Červená nebo oteklá dásen kolem jednoho zubu
- Zub se zdá být citlivější než ostatní
Nečekáš na to, až to bude bolět. Pokud máš některý z těchto příznaků, jdi k zubaři. Dnes už existují techniky, jako je optická diagnostika nebo laserové vyšetření, které detekují praskliny dřív, než se rozšíří. Čím dříve je najdeš, tím jednodušší je je léčit - často stačí výplň nebo malá korunka.
Co můžeš dělat hned teď
Nečekáš na příští návštěvu zubaře. Můžeš začít hned:
- Přestan pít kyselé nápoje během dne - piješ je jen při jídle, a pak ihned vypij vodu.
- Nežvýkej led, kosti, oříšky nebo tužky - přeměň to na návyk, který si nahradíš žvýkačkou bez cukru.
- Čisti zuby dvakrát denně - nejen kartáčkem, ale i zubní nití. Používej pastu s fluoridem.
- Nečisti zuby hned po jídle - po kyselém jídle počkej 30 minut, než kartáčkuj. Kyselina ještě měkčí sklovinu - kartáčkování jen škrábe.
- Navštiv zubaře každých 6 měsíců - i když nic nebolí. Nejlepší léčba je prevence.
Pokud máš podezření na bruxismus, nečekáš na zlomený zub. Řekni zubaři, že máš bolesti hlavy nebo čelisti ráno. Většina lidí si neuvědomuje, že to je spojené s jejich zuby. A když se to zjistí včas, stačí jednoduchá ochranná dlaždička - a zuby ti vydrží dalších 20 let.
